Básně jedna báseň
LŽU SI DO KAPSY
Lžu si do kapsy
Že mi nechybíš
Lžu si do kapsy
A nejsem dobrý lhář
Vždyť ani ta kapsa
Mi to nevěří
Chtěl bych tě znovu vidět
Jak už od dveří
Svlékáš masku
Všedního dne
A oblékáš se pro mne
Do neděle
I když je modré pondělí
Chtěl bych tě znovu
Vychutnat jako kávu
Hořkou horkou a úplně bez
Ale ještě raději
S nadýchanou bílou pěnou
Svatebních šatů
A lžicí cukru
Chtěl bych ti znova
Chystat večeři a poslouchat
Že jsi ještě neviděla
Nikoho vařit
S takovým zaujetím
Chtěl bych…
Cože?
Co mi to povídáš?
Že na mne čekáš?
Že prý mám dopít
A jít se k tobě pomazlit
No neplaš miláčku
Vždyť už jsi
Dvanáct let po smrti
V KLUBÍČKU
Pryč jsou babího léta
Pavoučí sítě
Líčící na lásku
Zbyl v botě kamínek
Když sbírám si Tě
Klásek po klásku
Na strništi vzpomínek
Sbírám i zapomínám
Hledám i odmítám
Odvíjím od sebe
Jako se páře starý svetr
Oko po oku
Hladce obrace
K čemu a kam
Jest se mi navracet
Proč raději
Se neztrácet
V objetí
S nadějí
Alespoň do jara
Jako ten svetr
V klubíčku
EVINA TOUHA
Rajskou zahradou
Toulá se žena beze jména
Jen nevinností
Nevědomosti oděná
Toulá se přemítá
Co svým životem
A co s tím Adamem
Si počít má
Ze stromu poznání
Až bude
Ovoce jíst
Pak pozná
Dobré a zlé prvotní hřích
Ztratí se nevinnost
A přijde těžký los
Eva
Z prvních dvou synů
Jednoho pochová
Druhého prokleje
Drsná cena
Za lidskou
Touhu po poznání
DUŠE, CHEMICKY ČISTÁ
Skrápěný
Světlem výbojek
Jako ranní rosou
Ležel pod lampou
Zakroucený a uzavřený
Sám do sebeprázdna
Prázdný plastový sáček
Se zbytkem nápisu
„duše, chemicky čistá“
Světlo výbojek dál
Zavlažovalo prostor
Motor mozku vrčel
Namodralý výsek světa
Se plnil odvátým časem
V dur i v moll skřípají
Housličky malým dětem
ČTVRTÁ DEFENESTRACE
Když jedná Sněmovna
A volby na krku
Tak jako kdysi
Mívám hlavu plnou
Pouličního neklidu
Barikád slzného plynu
Vodních děl
A Čechů střílejících do Čechů
Mrtvých revolucionářů
Z nichž jen nemnozí šťastní
Zemřeli dřív
Než mohli spatřit následky
Svých činů
Na přeskáčku zpívaných
Písní
Francouzských partyzánů
Ruských partyzánů
Bělogvardějců
Černých otroků
I vojáků Konfederace
Komunardů, legionářů, odborářů
Křesťanských písní
Vzatých za bojový chorál
Rockerů i folkařů
Prostě všech
Co rozbíjeli
Co vlastně
Rozbíjeli
Co vlastně
Rozbíjím
Co vlastně
Prázdná láhev
Z okna vyhozená
Rozbila se
O chodník
TAK TAKOVÁ TO BYLA LÁSKA
Tak taková to byla láska
Na léta
Odžitá po troškách
Chodili jsme spolu
Víceméně občas
Dělali průšvihy
Ze sebe jedničky
A z nouze ctnost
Hřáli si dušičku
V parcích co už nejsou
A potom
Chodili jsme spolu
Víceméně občas
Hledat přežití
Zahřát si dušičku
A podle možností se pomilovat
A potom
Chodili jsme k sobě
Občas
Tak taková to byla láska
Na roky
Po troškách
Návyková
LAPÁNÍ MÚZY
Nelze ji na pasece
Chytit jako motýlka
Civět na ni a věřit
Že ta potvůrka
No prostě že se psaní začne dařit
A nebo na mejdanu
Potkat tu ozdobu
Hladit jí pod stolem punčochu
A vykoledovat si ostudu
Facku kopanec me-too
A nebo horší lapálii
No ale kniha
To je zaručený recepis
Polož ji do klína otevři a začni číst
Nejlépe poezii
Rodokaps červenou knihovnu
Kvantovou fyziku
Nebo i traktát o chemii
Po chvíli přiletí
V lehkém pláštíku docela hezká
A zvědavá tak jako každá ženská
Do vlasů sedne ti
A začne přes rameno koukat
A potom do uší ti jemně broukat
Nechtěl bys také
Něco podobného napsat
Kdepak na tyhle Mistry
Na ty já prostě nemám
Nejsem dost bystrý
A svou formu teprv hledám
Chvíli to zkouší na city hraje
Přidá svůdnější jinotaje
Pak odvrkne uraženě
Tak já zas jdu když ani kafe
Mátový čaj zákusek
Obložený chlebíček
Nebo od milování drobeček
To necháš mne ty nezdvořáku
Odejít jen tak bez polibku
A je tvá
Mezi veřejemi
Pusa letmo chycená
Na román sice nevydá
Leč dodá mízu
Na jednu báseň
O tom
Jak chytit Múzu
JSEM ČLOVĚK S PŘÍBĚHEM
Dneska je módní
Mít všechno s příběhem
Kupuji tedy na trhu
Veselá vejce
Od dvou veselých paniček
Prý matka s dcerou
Ale kdo by to do nich řek’
Spíš sestry
Možná trochu od sebe
Co mají veselého muže
Který pěstuje veselá rajčata
A na podzim
Vesele loupe vlašské ořechy
Mám ženu s příběhem
Ale nebudu indiskrétní
Jsem člověk s příběhem
Který nevypráví se na potkání
I když je stejně napsaný
V mé tváři dlaních
I jinde po těle
Jsem člověk s příběhem
No ale ruku na srdce
Kdo z nás není